pátek 21. října 2016

Bublající budíček

Tak konečně! Dva dny chodím nakukovat pod pokličku a pořád to vypadá, že kvasinky v cideru nic nedělají. Včera odpoledne jsem zaznamenal velký nárůst pěny, ale skrz zátku nejde stále ani jedna bublinka. 

Ráno v osm mne probudilo bouřlivé probublávání v kvasné zátce. Konečně!



video


Na hladině už není vysoká jemná pěna, která tam byla včera. 



Cítím úlevu. Cider pro dcerku bude. 

úterý 18. října 2016

Cider pro dcerku

Pívo leží, kvasná nádoba zahálí a tak se pouštím do dalšího experimentu, kterým je CIDER PRO DCERKU. Moje dcera cider ráda. Jablečný nejvíc. 

Před několika hodinami dorazil posel z PPL a přivezl jablečný koncentrát pro výrobu cideru. Následovalo opět dezinfikování všeho, co přijde do styku s nápojem, pak rozpouštění koncentrátu ve vodě. Tentokrát teplotu hlídám pečlivě, ne jako minule. 

Vodu napouštím sprchou, protože chci roztok řádně okysličit. Pak se v něm, jak doufám, bude kvasinkám dobře dařit. Prudký proud vody však vytváří na hladině hustou pěnu, což ve mně vzbuzuje obavu, zda se mi podaří kvasnice dobře rozmíchat.

Tady už pěna trochu spadla

Bohudík, pěna při míchání docela ubývá a tak vrhám kvasnice do roztoku, pořádně je promíchávám a v duchu jim přeji dobrou chuť.



Jestli kvasinky začaly baštit cukr, poznám zítra nebo pozítří. Doufám, že v kvasné zátce bude opět rušno. Pokud snad ne, vypiju ten mošt sám. I nezkvašený je ukrutně dobrý. :-)

Zašpuntováno. Teď už jen aby vydržely nervy.
. Dílo mám v ložnici, kde mi snad bude pěkně vonět. Bude opravdu těžké bránit se nadměrnému ochutnávání. 

Dej Bůh štěstí i s tím ciderem pro dcerku!

Zázrak v ležáckém sklepě

On to vlastně žádný sklep není. Jen moje spilka ze staré lednice nyní přestala být spilkou a stala se ležáckým sklepem.

Uplynul necelý týden ležení a já stále nevidím změny, které se v lahvích odehrávají. Chodím totiž pravidelně ochutnávat a tak ten velmi pomalý proces, který se ve sklepě odehrává vůbec nezaznamenávám. Až dnes, když jsem se rozhodl napsat další poznámku do tohoto blogu a mám k dispozici staré fotky, valím bulvy.

Opravdu se tu děje zázrak zrození nového piva! Kvasinky sedimentují, pivo se čeří jako o závod. :-) Vše tedy probíhá přesně tak, jak má.

Pěnu má, barvu také...

 Říz je ještě poměrně slabý, ale to se bude s časem ležení stále zlepšovat. Chuť a pěnivost už je velmi slušná, hořkost je naprosto perfektní, vysoká.

A chuť je už teď perfektní!

Dost řečí, jdu ochutnat ještě jednu lahev. Dej Bůh štěstí!

pátek 14. října 2016

Nejtěžší je vydržet

Pivo je v lahvích, druhotná fermentace začíná, čili začíná tzv ležení, které dělá z piva obyčejného ležák. Nejtěžší je vydržet, říkají zkušení domovařiči a já jim musím dát zapravdu.
Jsem netrpělivý. Bude to opravdu pivo? Nepokazil jsem něco? A tak chodím ochutnávat. Kupodivu už nyní ta zakalená tekutina chutné docela pivně.

Krátce po stočení do lahví.

Zatím je to takový pivní burčák, ale pít se to rozhodně dá. Jsem zvědav, kolik lahví vydrží "povinný" měsíc ležení, kdy už by kvalita piva měla být na slušné úrovni.


Je to takový pivní burčák..


Plastové lahve se zatím dají docela snadno zmáčkout mezi prsty, tlak CO2 v lahvích je tedy dosud slabý. Kvasnice, vy mršky, koukejte pracovat! Už se nemůžu dočkat výsledku naší společné práce. Já už jsem si svoje odmakal, tak se tužte! 
Dej Bůh štěstí!

středa 12. října 2016

...a je to ve flaškách. Není to ale brzo?


Měření hustoty i "mrtvý" ventil signalizují, že by se konečně mohl nalahvovat. Ještě kontrolní výpočet, podle kterého vychází, že jsme na hodnotě 4,9% obsahu alkoholu. 
Vymyté a vydezinfikované plastové pivní lahve jsou připraveny. Dextroza pro druhotnou fermentaci též, stáčedlo nasazeno, tak můžeme začít. Prostě a jasně, stáčírna je ready!



Prvních několik lahví hodně pění a tak předpokládám, že budou méně plné. Pivo postupně pění méně a méně a tak náhodně plním i několik (snad dárkových) lahví od Bernarda. Ty by, na rozdíl od plastových, neměly explodovat v případě, že jsem stočil dříve a tlak v lahvi bude příliš velký. Prý si umí "odfouknout". Uvidíme.

Za nějakou půlhodinu je kvasná nádoba bez piva, na dně zbyla jen vrstva kvasnic.




Zato "spilka" je obsazena lahvemi budoucího Pilseneru z Vlašimi! Pár dní si pobudou v teplotě , ve které probíhala primární fermentace a pak poputují do chládku k "ležení".



Tak, Dej Bůh štěstí

neděle 9. října 2016

Raketa, aneb psinec U nádraží ve Vlašimi


Mám rád pivo, mám rád hospody (některé méně), mám rád setkávání s lidmi v tomto prostředí. Tuhle subkulturu, tak typicky českou, mám za svou už více než čtyřicet let.

České hospody jsou prostředím, kde se setkávají lidé různého věku i názorů, kde se probírají více či méně vášnivě témata sportovní, politická i veskrze osobní. A to mám rád.

Mám procestováno mnoho zemí a vždycky jsem se snažil setkávat se s ryzí "solí země" právě v putykách a nálevnách. Odtamtud jsem si odvážel krátkodobá i déletrvající přátelství, ale hlavně spoustu informací o životě v té které zemi. Proto, ale nejen proto, mám hospody rád.



V zahraničí jsem nikdy, a to ani támhle v okrese Ratanakiri, kambodžském zapadákově, nenarazil na problém s hygienou při podávání piva. Jinak je tomu u nás doma.

Nějak si nemohu zvyknout na jednu nejmenovanou nádražní restauraci, kde psi chodí po stole, chlemtají pivo z půllitrů, které se myjí ve stejné vodě jako ty vaše, kde štěkot obtěžuje hosty a to jen proto, že "pejskové" jsou majetkem štamtgasta. 

Přesto tam chodím, piju to celkem jinak kvalitní pivo, léčím si občasné opary a těším se, že se z téhle restaurace jednou stane něco jiného. Protože tato hospoda na to má. Jen potřebuje někoho, kdo by věnoval více péče hostům, čistotě, tomu, aby nekuřácký prostor platil pro všechny....
Další nápady si nechám pro sebe. Každý, kdo tam chodí, ví co by se dalo vylepšit za pár korun.

Proč jsem tak "drzý"? Protože mi vadí to, že někteří nespokojení hosté mlčí a říkají si to jen mezi sebou, proto, že já už mám ve spilce vlastní pivo (trochu sobecké, že?), a hlavně proto, že lidé, které tam už pár let potkávám, jsou mi blízcí a nerad bych o ta setkání přišel jen proto, že mám jisté nároky na hygienu i chování personálu.

BTW, sklenice "pejskařky" má dole u dna špinavý, nikdy zcela nevymytý kroužek nečistot, který vyvolává zvýšené uvolňování CO2. Taky jste si všimli? A to je ta sklenka osobní sklenicí VIP osoby!

Moje vlastní pivo, připravené v domácích podmínkách sice amatérsky, bude stoprocentně prosto všeho, co do piva nepatří. A to mi stojí za to vynechat z mého života tento pajzl.

Až budete mít chuť na pivo bez psích bakterií, zastavte se u mne doma. 
Pokud zbude, rád vás pohostím.
Zdarma.

Dej Bůh štěstí!

sobota 8. října 2016

Z hory se ozývá zlověstné dunění...


Nad řekou Blanicí
(ze hry Blaník)


Nad řekou Blanicí tyčí se hora,
chudé tam políčko sedláček orá.
Hlouběji zatlačil do země radlici,
kov na kov narazil, vyoral přilbici.

Tak pověst nelhala! Jsou tam a čekají.
Děti mé, neplačte, nezoufej, můj kraji!
Ruce pryč, cizáku, zde domov tvůj není!
Z hory se ozývá zlověstné dunění...


video